SV. VENDELÍN :: zpět na historii

Svatý Vendelín, opat, je znázorňován jako mladý muž v pastýřských šatech s pastýřskou lopatou nebo holí v ruce. U nohou mu zpravidla leží ovečka - symbol dobytka, jehož je ochráncem před nemocemi. Svatý Vendelín byl prý synem skotského krále. Bylo mu dvacet let, když se rozhodl ke kajícné pouti do Říma. Putoval na zapřenou, jako chudý poutník. Při návratu si kdesi u Trevíru vyprošoval jídlo a šlechtic, jemuž statek patřil, jej pokáral: „Mladý, zdravý chlap, a nestydí se žebrat, místo aby pracoval!“ Vendelín se zastyděl a požádal o službu. Stal se pasákem dobytka. V jeho péči pánův dobytek prospíval, pán jej chválil a ostatní služebníci naň začali žárlit. Proto požalovali, že prý Vendelín vyhání dobytek na pastvu příliš daleko od statku, pán si jejich sdělení ověřil - za Vendelínem zajel. Našel pasoucí se stádo na úbočí vzdáleného kopce a klečícího Vendelína pohrouženého v modlitbu. Rozzlobil se, protože byl přesvědčen, že stádo opravdu nemůže dojít do večera zpět do chléva, a Vendelín pokorně poslouchal jeho výtky. Pak mu řekl: „Upokoj se, pane. Stádo bude včas v ohradě.“ „Leda by se stal zázrak,“ vztekal se šlechtic a jel zpátky. Jenže po návratu zjistil, že Vendelín je už s dobytkem doma. Pán pochopil, že jeho mladý pasák není obyčejný člověk, prosil Vendelína za odpuštění a aby svou křivdu nějak napravil, postavil pro něho poustevnu, aby se mohl nerušeně věnovat modlitbě a rozjímání. Brzy o Vendelínově zbožném životě uslyšeli mniši z nedalekého kláštera v Tholey, vyhledali ho a zvolili opatem. V tomto sárském klášteře prý asi sedmdesátiletý sv. Vendelín roku 617 zemřel.