Břevnovský klášter benediktinů v Praze - Břevnově je nejstarší mužský klášter v Čechách; založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch. Klášter je na poštovní známce České republiky vydané 14. dubna 1993 o hodnotě 4Kč. Dnešní barokní budovy kláštera včetně kostela sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z let 1708-1740 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní varhany. Pod chórem kostela je nedávno odkrytá krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela je gotický náhrobek šumavského poustevníka Günthera – Vintíře (+1045). V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna. Starý konvent naproti kostelu je prostá stavba ze 17. století, komplex hospodářských budov i barokní zahrada jsou z 18. století.
Stará Boleslav je spojená se svatováclavskou tradicí. Nachází se zde románská bazilika sv. Václava založený roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice zavražděn sv. Václav. Vedle stojí románský kostel sv. Klimenta s výjimečnými románskými freskami ze 3. čtvrtiny 12. století. Dalším významným poutním chrámem je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země české, uctívaný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple bl. Podivena, postavená podle návrhu K.I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven umučen. Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z poěátku 10. resp. 2. poloviny 14. století. Nachází se zde řada barokních budov: Jezuitská kolej z 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Kostely sv. Václava a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami. |
||
OBRÁZKY |
||
  |
||
© 2009 ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ZHOŘ
správce webu
